V roce 2026 bude otázka ceny tepla pro většinu domácností opět zásadním tématem. Trh s energiemi vstoupí do relativně stabilní fáze, nicméně ceny vstupních komodit zůstávají pod vlivem evropských tržních trendů, geopolitiky a postupné dekarbonizační politiky EU. Reálné náklady domácností na vytápění tak budou nadále určovány nejen cenou paliva, ale také účinností použité technologie. Porovnání ceny jedné kilowatthodiny tepla mezi plynem, uhlím, dřevem a tepelným čerpadlem proto zůstává klíčové pro každého, kdo plánuje investice nebo jen chce lépe předvídat své budoucí výdaje.
Prvním posuzovaným zdrojem je zemní plyn. V roce 2026 se očekává, že maloobchodní ceny plynu pro domácnosti budou přibližně na úrovni let 2024 a 2025, tedy zhruba mezi 2,3 a 3,0 Kč za kilowatthodinu energetického obsahu. Důvodem je relativně stabilizovaná evropská infrastruktura LNG, doplněná o dlouhodobé kontrakty a konsolidovanou poptávku. V praxi je rozhodující účinnost kondenzačního kotle, která se u moderních modelů pohybuje mezi 92 a 95 procenty. Výpočet ceny tepla proto probíhá jako cena paliva děleno účinností. Pokud zvolíme středovou hodnotu ceny paliva 2,6 Kč/kWh a účinnost 93 procent, vychází jedna kilowatthodina tepla na přibližně 2,6 / 0,93, tedy asi 2,80 Kč. Tento údaj bude pro rok 2026 pro většinu domácností typický. Ceny plynu se mohou lišit podle distribučního pásma a dodavatele, ale samotná fyzika výroby tepla zůstává stabilní a výpočet přesně odráží reálné náklady.
U uhlí bude situace odlišná. Přestože se jedná o palivo s dlouhodobě nejnižší cenou energie na jednotku hmotnosti, trh s uhlím je v roce 2026 ovlivněn především legislativními tlaky, snižující se dostupností domácích zdrojů a uzavíráním menších provozoven. Cena uhlí se proto bude držet přibližně kolem 6500 Kč za tunu. Jedna tuna uhlí obsahuje v průměru 6000 až 6700 kWh energie; pro výpočet použijeme středovou hodnotu 6500 kWh. Cena jedné kilowatthodiny paliva tedy činí asi 1,00 Kč. U současných kotlů lze počítat s účinností 75 až 85 procent, nejčastěji kolem 80 procent. Cena tepla tak vychází jako 1,00 / 0,80, tedy přibližně 1,25 Kč za kilowatthodinu. Uhlí tak bude i v roce 2026 nejlevnější variantou z čistě finančního hlediska, nicméně není možné ignorovat jeho postupně se zužující možnosti využití a potenciální regulaci v dalších letech. Tato skutečnost je důvodem, proč se cena tepla jeví nízká, ale celková perspektiva tohoto paliva už zdaleka není stabilní.
Dřevo zůstává významným lokálním zdrojem energie, především v kombinaci s moderními kotli nebo krbovými vložkami. Pro rok 2026 lze předpokládat cenu suchého tvrdého dřeva přibližně mezi 2000 a 2600 Kč za metr krychlový. Energetická hodnota jednoho metru krychlového dřeva se běžně pohybuje mezi 2000 a 2300 kWh. Pokud použijeme hodnotu 2100 kWh, vychází jedna kilowatthodina paliva na asi 1,10 Kč. Kotel na dřevo dosahuje účinnosti 75 až 85 procent, v praxi kolem 80 procent. Cena tepla tedy bude přibližně 1,10 / 0,80, tedy kolem 1,38 Kč za kilowatthodinu. Tento výsledek znamená, že dřevo zůstává ekonomicky výhodné, byť o něco dražší než uhlí. Důležitým faktorem je ovšem vlhkost paliva; reálná účinnost i cena tepla mohou při špatně vysušeném dřevu výrazně vzrůst. Rozdíl mezi papírovou hodnotou a skutečnou provozní cenou je v tomto případě větší než u plynu nebo elektřiny.
Tepelné čerpadlo patří k nejrychleji rostoucím technologiím na trhu a jeho náklady v roce 2026 budou záviset především na ceně elektřiny a sezónním topném faktoru COP. Cena elektřiny pro domácnosti se bude pohybovat přibližně kolem 7,5 až 8,0 Kč za kilowatthodinu. Sezónní topný faktor u běžných systémů vzduch–voda u rodinného domu tohoto typu dosahuje hodnot mezi 2,5 a 3,5, v závislosti na kvalitě instalace, teplotním režimu a klimatických podmínkách. Pokud použijeme realistický průměr COP 3, vychází cena jedné kilowatthodiny tepla na 7,7 / 3, tedy asi 2,57 Kč. Je-li COP nižší, například 2,5, cena stoupne na 3,08 Kč. Naopak při kvalitní instalaci, podlahovém topení a COP kolem 3,5 může cena tepla klesnout na 2,20 Kč. Tepelné čerpadlo se tak pohybuje v intervalu od velmi levného až po srovnatelně drahé řešení jako plyn, a právě tato variabilita je důvodem, proč se výsledné náklady domácností někdy výrazně liší.
Když porovnáme všechny zdroje v roce 2026, jasně se ukazuje, že nejnižší cenu tepla poskytuje uhlí, následované dřevem. Obě paliva však mají svá omezení a dřevo navíc vyžaduje větší pracnost a logistiku. Tepelné čerpadlo se může dostat velmi blízko ceně dřeva, pokud pracuje v optimálním teplotním režimu. Plyn poskytuje stabilní a komfortní provoz za cenu přibližně dvojnásobnou oproti uhlí, ale stále konkurenceschopnou ve srovnání s méně efektivně provozovanými tepelnými čerpadly.
- Jan Táborský