Novela stavebního zákona, která bez povšimnutí vstoupila v účinnost v polovině roku 2025, představuje jeden z nejzásadnějších a současně nejméně diskutovaných momentů, které mohou proměnit dostupnost bydlení v Česku. Přestože se kolem ní nevedou bouřlivé televizní debaty a na sociálních sítích nezískává emotivní pozornost, dopad této změny se může dotknout desetitisíců rodin, jednotlivců i majitelů pozemků, kteří se léta potýkají s neprůhledným povolovacím procesem. V době, kdy se vlastní bydlení pro velkou část společnosti vzdaluje, přichází zákon s překvapivě praktickým ulehčením. Lidé mohou nově stavět některé typy staveb bez povolení a bez čekání na rozhodnutí úřadů. Zásadní posun je skrytý v nenápadném paragrafu.
Česko je léta uvězněno v jednom z nejkomplikovanějších povolovacích systémů v Evropě. Získat stavební povolení se pro mnoho stavebníků stalo spíš testem psychické odolnosti než administrativním úkonem. Novela zákona však do tohoto světa přináší nečekané světlo: zvyšuje limit zastavěné plochy staveb, které lze realizovat bez jakéhokoli povolovacího řízení, z původních 25 metrů na 40. V praxi jde o rozdíl, který posouvá drobné stavby z roviny „přístřešku na nářadí“ do roviny skutečně využitelných objektů.
Zahradní domky, přístřešky pro auto, dílny, malé ateliéry, pergoly, altány nebo skleníky, to vše lze nově budovat ve větší a praktičtější podobě než kdykoli předtím. A co je možná nejzajímavější je, že tato kategorie se stává i nástrojem, který lidem pomáhá překlenout jinak zdlouhavý proces získání povolení na větší stavbu. Tam, kde by se dřív čekalo měsíce, někdy i přes rok, mohou lidé díky novele začít stavět okamžitě. Je to úleva, kterou ještě česká veřejnost zcela nedohlédla. V prostředí, kde se čas rovná penězům, může být absence byrokracie až překvapivě silným ekonomickým stimulem. Novela ale přináší ještě jeden, doposud málo akcentovaný efekt a to je možnost přistavět další objekt na pozemku, který už je zastavěný rodinným domem, a tím si fakticky vytvářet nový stavební prostor tam, kde by nový hlavní objekt vůbec nebylo možné povolit. Pozemky, které by jinak na trhu byly vedené jako nevhodné pro výstavbu, získávají novou hodnotu. Lidé si mohou pořídit relativně levný pozemek – třeba zahradu, část dvora nebo vedlejší parcelu a využít jej pro doplňkovou stavbu až do oněch 40 metrů čtverečních, aniž by procházeli složitým územním a stavebním řízením. Z pohledu bydlení jde o logický milník. Dostupnost se nezlepšuje pouze regulacemi trhu nebo dotacemi, ale i zjednodušením pravidel, která lidem otevírají alternativní cesty k prostorům, které skutečně potřebují.
Vše doplňuje jednoduché, ale zásadní pravidlo, a to že tyto stavby neslouží k trvalému bydlení. Přesto však právě v době nedostatku standardního bydlení mohou fungovat jako pomocná infrastruktura, dílna, kde domácí podnikatel může začít pracovat, malý ateliér, který uvolní prostor v rodinném domě, přístřešek pro techniku, která by jinak zabírala místo v už tak nedostatečně velkých garážích. Tím, že zákon neklade administrativní překážky, dává lidem větší svobodu rozhodovat o tom, jak chtějí využít svůj pozemek a jaké funkce by měl nést. Novela rovněž významně snižuje finanční zátěž stavebníků. Není třeba projektové dokumentace, poplatků ani žádných dodatečných řízení. V době, kdy ceny projektantů a administrativní servis u stavebních žádostí stoupají, jde o úsporu, která může být pro mnohé domácnosti rozhodující. Otevřeně řečeno: lidé se konečně obejdou bez prostředníků. Bez služby, která je často drahá, a přesto nezaručuje rychlý výsledek. Novela vrací pozemek i stavbu zpět do rukou jednotlivce.
Významným přínosem je také možnost reagovat na životní změny okamžitě. Roste rodina? Je třeba nové zázemí pro práci z domova? Nebo pro podnikání? Drobné stavby mohou vzniknout během několika týdnů, někdy dnů. V době, kdy ekonomická nejistota komplikuje plánování, získávají lidé nástroj, který jim umožní pružnost. A ačkoli nelze tyto objekty využít jako bytové jednotky, mohou zásadně ulevit hlavnímu obydlí. Otevřou prostor, uvolní tlak a vytvoří místo pro aktivity, které by se jinak tísnily uvnitř domu. Právě tato kombinace rychlosti, jednoduchosti a finanční přístupnosti vede k tomu, že novela je jedním z nejvýznamnějších milníků posledních let v oblasti dostupnosti bydlení. Možná ne tím, že by přímo stavěla nové byty, ale tím, že lidem vrací možnost měnit své prostředí bez zbytečných překážek. Ironií je, že se o tom stále málo ví. Informace se nedostala do hlavních zpráv, neobjevila se v širší veřejné diskusi a většina občanů netuší, jak široké možnosti se před nimi otevírají. A přesto je právě tato novela tím tichým krokem, který může v praxi přinést největší změnu.
- Jan Táborský